© by Kateřina Čamková, Mgr. 

Potravinová pyramida. Zastaralé doporučení nebo dobrý pomocník?

June 12, 2018

Někteří z vás ji znají a jiní vůbec. Jedni ji milují, druzí ji považují za věc ze středověku. Má to být pomůcka pro správnou skladbu stravy. Přes odhad přijaté energie, rozložení makroživin, až po výběr potravin. Zmiňuje se i o pitném režimu a pohybové aktivitě. Ano, řeč je o grafické podobě doporučení založeného na skupinách potravin (FBDG) - o potravinové pyramidě.

 

Na úvod chci zmínit, že téměř každý stát má nějakou grafickou podobu FBDG pro jeho obyvatele. Francie má loď, Spojené státy Americké mají MyPlate (tedy talíř), Kanada má duhu, Německo má pyramidu, Japonsko má obrácený kužel, Čina má pagodu. Konkrétní forma je tedy více než pestrá. Česká republika má jako oficiální FBDG Potravinovou pyramidu Ministerstva zdravotnictví. To zní hezky, ne? Problém je, že je z roku 2005, což na ni nehází zrovna dobré světlo. Grafická stránka pokulhává, a to i ve znázornění potravin. Nepracuje s novějšími potravinami, ne všechno doporučení je jednoznačné (např. velikost porcí). Když říkáme a), musíme říct i b). Ne všechny státy mají moderní a svěží FBDG, resp. jejich grafické zpracování. Ono totiž vydat nové, přepracované doporučení, není snadné. Není to jen kvůli financím, i když ty budou bezesporu vysoké. Je to hlavně o vstupních datech/informacích/zdrojích. Nejde vzít jen tak nějakou informaci z druhé strany planety, zpracovat ji a říct, že tohle doporučuji pro obyvatele ČR. U nás není ten backround výzkumu, ze kterého by to šlo zpravovat. Vždyť ani nemáme ideální databázi potravin, ani oficiální výživové doporučené dávky (VDD) jednotlivých nutrientů. Ty konkrétně si půjčujeme z DACHu, což jsou doporučení pro Německo, Rakousko a Švýcarsko - aktualizují je a jsou nám geograficky blízko.

 

 Obrázky: Pyramida Německa, MyPlate z USA, obrácený kužel Japonska

 

Jaké všechny doporučení existují?

 

Celkem máme tři velké kategorie doporučení:

 

1. Výživové doporučené dávky (VDD) - přesně definované referenční hodnoty pro přívod nutrientů. Určené primárně pro odborníky. Možná znáte jako např. "DDD" vápníku je 1000 mg.

 

2. Obecná výživová doporučení - říkají, jaké typy potravin bychom měli konzumovat pro ochranu našeho zdraví. Určené pro širokou veřejnost a komunikaci mezi odborníky a veřejností. Jedny jsou součástí Potravinové pyramidy MZ ČR. Druhé, vylepšené, jsou od Společnosti pro výživu z roku 2012. Př. "Zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den u dospělých, u dětí od druhého roku života 5 g + počet gramů odpovídajících věku (rokům) dítěte." Nebo třeba "hrazení výrobků z bílé mouky výrobky z mouky tmavé nebo celozrnné z důvodů snížení příjmu energie a zvýšení příjmu ochranných látek."

 

3. Doporučení založená na skupinách potraviny (Food-based dietary guidelines FBDG) - grafické zpracování doporučení pro lepší praktické využití pro veřejnost. Př. pyramidy, talíře, lodě, duhy, ... .

 

Jaká je tedy ta naše pyramida?

 

Jak už jsem zmínila, naším oficiálním FBDG je Potravinová pyramida MZ ČR z roku 2005. Všechny ostatní pokusy o ni jsou neoficiální. Myslím tím Českou potravinovou pyramidu Fóra zdravé výživy nebo Zdravý talíř PharmDr. Margit. Obecné VD jsou od Společnosti pro výživu z roku 2012, které ovšem neslouží vyloženě laikům, ale komunikaci mezi odborníkem a laikem. Nebo teda ať vás nepodceňuju, zde v odkazu jsou. Uvidíte, jak budou “uživatelsky přívětivé”.

 

 Obrázek: Česká potravinová pyramida Fóra zdravé výživy (FZV.cz)

 

  

Obrázek: Zdravý talíř od PharmDr. Margit Slimákové

 

Zpátky k pyramidě. Ta naše má potraviny rozdělené do čtyř pater (skupin). Každému patru je přiřazeno množství porcí za den. Velikost porce je specifikována v přiloženém textu. Ten také zahrnuje i Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (co jíst hodně, co málo, co téměř vůbec). Nezapomíná se a i na pitný režim a pohyb.

 

Obrázek: Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (MZ ČR 2005)

 

První patro je věnováno polysacharidům, tedy přílohám. Těch se doporučuje jíst 3-6 porcí za den a měly by tvořit největší část přijaté energie ze stravy (btw. doporučení WHO je 50 a 65 % příjmu sacharidů z CEP). Druhé patro tvoří 2/3 zelenina a 1/3 ovoce v doporučených porcích 3-5 a 2 -4 za den. Třetí patro tvoří bílkovinné potraviny. 1/2 maso, vejce, ryby a luštěniny a 1/2 mléko a mléčné výrobky v doporučených porcích 1 - 2 a 2 - 3 za den (10-25 % z CEP). Poslední patro patří tukům, jednoduchému cukru v doporučené porci 0 - 2 za den (jednoduché cukry do 20 g, tuky do 30 % - spojujeme s konzumací bílkovin).

 

Obrázek: Potravinová pyramida MZ ČR 2005

 

Ptáte se, kam zařadit ořechy a semena, když nejdou v pyramidě znázorněná? No, to je společně se zavádějícími velikostmi porcí velké, grafikou, znázorněním potravin velké mínusy.

 

Ale schválně, zkuste si “vyčárkovat” množství porcí z jednotlivých pater za dnešní den v prázdném trojúhelníku rozděleného na čtyři patra. Splnili jste? Jestli ne, tak hned pěkně vidíte, kde máte mezeru a kde vám něco přebývá.

 

Jak s ní pracovat?

 

Jedna varianta je ta, kterou jsem uvedla v předchozím odstavci - “zhodnocení” dosavadního jídelníčku dle počtu porcí z jednotlivých pater pyramidy. Je to taková první nápověda, zda je náš jídelníček jakž takž vyvážený nebo není.

 

Druhá varianta je ta, že se stane takovým vzorem. Budeme se tedy snažit a přemýšlet dopředu, co za potraviny si dáme, abychom splnili doporučení.

 

Když bychom dali přednost grafickému zpracování ve formě talíře, pěkně bychom viděli, jaká je doporučovaná skladba hlavních jídel. Jinými slovy co všechno a v jakém množství si máme dát na talíř v rámci hlavních jídel.

 

Je třeba brát na vědomí, že Potravinová pyramida MZ ČR i Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR jsou stále "konstruktem" pro obecnou populaci. To znamená, že je když je vztáhneme na jednotlivce, nemusí platit (můžou být nedostatečná, nadhodnocená nebo také úplně nevhodná). Proto je potřeba je ještě u každého jedince přehodnotit. Jak to myslím? No třeba taková paní účetní při sedavém zaměstnání zvolí 3 porce z patra obiloviny. 6 porcí by na ni při omezené fyzické aktivitě bylo moc. Rekreační sportovec dosáhne na 5-6 porcí. Vytrvalostní profi sportovec klidně i na víc než 6. Bezlepkový člověk už bude volit zase jinou skladbu potravin a pyramida pro něj vhodná není (je obecně pro zdravou část populace).

 

 

Plusy a mínusy

 

Nevýhod Potravinové pyramidy je několik. Nemá jasně stanovené velikosti porcí. Přesně nestanovuje “původ” potravin, resp. to, jak jsou před konzumací zpracované. Neříká nic o “obalech” potravin - je lepší si dávat bílý jogurt nebo Pribináček? Vysočinu nebo šunku s 92 % masa? V neposlední řadě jsou ty ilustrace dost zavádějící. A nemají uvedené ořechy a semena.

 

Mezi plusy můžeme zařadit právě docela snadné zhodnocení skladby potravin a množství živin v jídelníčku. V kombinaci v talířem se pak jedná o docela intuitivní "hlídání" skladby stravy.


 

Závěrem

 

Naše pyramida je vzhledem zastaralá. Doporučené velikosti porcí by měly být přesnější. Množství doporučovaných porcí je třeba brát s rezervou, dle výše potřeb a fyzického výkonu. Ale na takové prvotní zamyšlení se nad jídelníčkem je super! Ať už si vyberete jakoukoliv variantu.

 

Kejsí

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

August 8, 2018

Please reload