© by Kateřina Čamková, Mgr. 

Potravinové interakce

July 26, 2018

Ze zkušeností s pacienty v nemocnici i s klienty v poradně mám pocit, že tématu potravinových (případně lékových) interakcí není věnovaná dostatečná pozornost. V jednom z článků z loňského podzimu, o anemii, jsem tohle téma už naťukla. Tenkrát šlo o ovlivnění vstřebávání železa. Potravinové interakce jsou "reakce", při kterých se buď potraviny/nápoje/doplňky stravy navzájem(nebo s v kombinaci s léčivemovlivňují a neplní pak tak svoji funkci. Zejména tedy ty léčiva, což může být velký problém (i život ohrožující). No a protože jsou potravinové interakce poměrně složité, zkusím udělat takovou minisérii článků, ať to máme přehlednější, jo? Ono to totiž není jen o potravinách, ale i o bylinkách, vitamínech, celkově o doplňcích stravy a léčivech. Dnešní doba tomu celému dost nahrává, ať už jste team "západní" nebo "přírodní" medicína, ať už se to týká vás osobně nebo vašich nejbližších. Interakce na vás mohou číhat "všude". 

 

Každá látka, kterou vpravíme do těla, je pro organismus potenciálně toxická (jedovatá). Záleží pouze na přijatém množství a právě případných interakcích (reakce látek mezi sebou a z nich vyplývajícími účinky). Rozdělíme si tři skupiny/úrovně interakcí:

 

1. Reakce látek po konzumaci

 

Jedná se o absorpci látek, tedy samotné vstřebání. Po požití určité kombinace látek (potravin, nápojů, doplňků stravy, léčiv) může dojít k reakci a tvorbě nevstřebatelných komplexů, čímž dojde ke ztrátě původní funkce/účinku, který jsme po látce chtěli. Není čemu se divit, když se daná látka ani nevstřebala. Takovým příkladem může být kombinace léků na štítnou žlázutříslovin obsažených v černém čaji. Tím pádem léčivá látka nebude fungovat, protože se nevstřebá. Na úrovni absorpce je významným "blokátorem" účinku léčiv i vláknina. Ta má sama o sobě velkou absorpční schopnost a doslova na sebe léčivo naváže a nepustí. Může to být černé uhlí, chia semínko i populární psyllium.

 

2. Zesilování nebo zeslabování účinku

 

 V této situaci se nám látky vstřebaly, ale vzájemně se ovlivňují (v náš neprospěch). Ať už působí shodně (posilují účinek) nebo protichůdně. Ukázkovým příkladem je "obojaká" reakce warfarinu, léku na ředění krve. V kombinaci s Ginkgo bilobou roste riziko vzniku krvácení (warfarin účinkuje v daleko větší míře). K opačné situaci dochází při kombinaci konzumace warfarinu a brukvovité zeleniny (špenát, zelí, kapusta, brokolice). Ta je bohatá na vitamin K, který hraje významnou roli při srážení krve. Warfarin "soutěží" s vitaminem K o místo při reakcích k nimž dochází při srážení krve. Když je ale vitamin K v přesile, warfarin má smůlu. Zvyšuje se pak riziko vzniku krevní sraženiny.

 

3. Ovlivnění pohybu látky v těle

 

Zde se jedná o přeměnu látky v těle nebo její vyloučení z organismu. Tyto interakce probíhají na více úrovních a je jich mnoho. Nejčastěji ale mluvíme o transportu (přenosu) a metabolismu (tedy enzymech - konkrétních "míst" pro přeměnu látek).  Zpravidla nastávají dvě situace - "zablokování" látky v organismu (jde o inhibici, látka se v těle hromadí a zvyšuje se riziko nežádoucích účinků) a "boost" vyloučení látky z organismu (urychlení vylučování, indukci, obsah látky v těle velmi rychle klesá a nedosáhneme požadované hladiny). 

 

První skupina, inhibice, je například kombinace citrusů a léků na vysoký cholesterol nebo srdeční arytmie - léčiva máme pak v těle "moc" a snadno se tak mohou projevit nežádoucí účinky (bolesti svalů, nízký tlak, tvorba krevních sraženin). Druhá skupina, indukce, nám tedy rychleji "metabolizuje" (odbourá) léčivo, které pak nemá dostatečný čas na fungování. Vzorovým a "profláklým" příkladem je interakce třezalky tečkované (jako byliny na deprese) a hormonální antikoncepce či některých imunosupresiv (léky na tlumení imunity, nutné po transplantacích) - ani jedno nebude fungovat. 

 

 

Pro jeden článek dost informací, ne? :D Nebojte, pokračovat budeme příště k konkrétními potravinami, bylinkami a doplňky stravy! Já už se moc těším, co vy? 

 

Kejsíí

 

 

 

 

Zdroje:

1. Zápisky z hodin na VŠ - Základy farmakologie, Aplikovaná farmakologie

2. MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1356-4.

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

August 8, 2018

Please reload