© by Kateřina Čamková, Mgr. 

Storky o výživě - Co ta Kejsí jí?

April 4, 2018

Mám jednu zvídavou kámošku, se kterou když se jednou za uherskej rok vidím, furt se na něco ptá. Tímto zdravím Patrinku! Na co se ptá? Kdy bude svatba (?), kdy budou děti (really?), co to a co vono,... Holky se dlouho neviděly, znáte to. Ale má taky důležitý otázky. K tomu jídlu. Poslední byla, jak moc "zdravě" jím já a kam chodím na kvalitní potraviny. Sem s tím!

 

Jak ta Kejsí jí?

 

To záleží. Někdy jako člověk, jindy jako prasátko. Jistý je jedno - musí jíst. Bez jídla je to problém, o kterým může Lašško barvitě vyprávět (a ne jen on). Bez jídla jsem nervózní, vzteklá, podrážděná, naštvaná, vztahovačná, protivná (ne, že bych normálně taková nebyla, ale když není co jíst, tak je to tisíckrát horší :) ). Myslím, že už od mala jsem si to jídlo dokázala vychutnávat. Jako děcko hlavně čokolády a bonbóny, který jsem nechtěla dát z ruky. Ale vždy dle pravidel etikety. Takže máme v rodinném albíčku video, kde na oslavě bouchám hranolky, který mi tou vidličkou nejdou napíchnout. Po jedné si je beru do ruky, ze který je pak napíchnu na vidličku a s chutí sním. Jí se snad příborem, ne? Mamka nám všem vždycky (za školních let) chystala snídaně a svačiny (díky!), který byly stylem pečivo + máslo + sýr/šunka nebo prostě s domácí pomazánkou a ovocem/zeleninou. Taky jsme nedostávali žádný velký kapesný, takže brambůrky z bufáče jsem mohla ochutnat tak maximálně od kámošek. Obědy probíhaly ve školních jídelnách. Snídaně je neodbouratelná součást mýho života. Svačiny vlastně taky. Ty mi zůstaly celou střední a vejšku. Nosím si je i teď do práce.

 

Klíčová je pro mě pravidelnost. Začínám snídaní. Pokračuju svačinou, kterou vynechám většinou jen, když vstávám pozdě. Oběd mívám v 98 % teplý a vždycky jsem jedla, jak jsem psala, ve školních jídelnách, menze a teď v pracovní jídelně (o který si můžeme popovídat ostatně taky, chcete? Řekněte!). Odpoledne nastává problém, sváča proběhne, ale taky probíhá hod na moji oblíbenou čokoládu. Co pomáhá? Jít běhat! :D Večer véča, nějak výrazně neomezuju čas, do kdy mám večeřet. Většinou co nejdřív, protože mívám brzo hlad.

 

Co teda jím?

 

Téměř úplně všechno! Prostě: něco hodně, jiný míň a pár potravin vůbec.

 

Mamka vždycky říkala, že jest se má všecko!

 

Začneme od konce, to je totiž kratší. Nejím škvarky, bůček a dršťkovou polívku. A ne kvůli nutričnímu složení, jak by si mnozí mysleli, ale kvůli té struktuře, prostě fujky. Málo jím věci smažený, málo jím věci s viditelným tukem (jako třeba tučná maso), ale třeba sýry miluju (spojitost - tuk). Trvanlivé salámy zřídka kdy. Zabíjačkový věci 2x do roka (když bábi s dědou zabíjí). Málo jím slanosti - brambůrky, solený oříšky. Velice málo takový ty hotový věci z obchodu - paštiky, polívky, instantní jídla - to snad jen jednou za rok na dobrodružnějším výletě.

 

Jo a taky skoro vůbec nepiju slazený nápoje. Colu snad jen s rumem s Káťou na letní zábavě. A kofolu nebo brču v létě na výletě na kole. Když už, tak jednou za měsíc skleničku džusu? Piju vodu z kohoutku, sem tam doplněnou o mineralizovanou vodu z petky. Neslazený čaj a kafe s mlíkem.

 

Jím pečivo (většinou celozrnný, vícezrnný, nerozpíkaný), jím máslo, vysokoprocentní šunky, sýry všeho druhu. Taky vajíčka. Jogurty - často bílý, ale i s různýma příchutěma. Kefíry, acidka, podmáslí, tvaroh. Jednou za týden myslím na luštěniny a rybičky. Mohla bych víc, vím. Z příloh často brambory, rýži, různý těstoviny. Pohanku, bulgur, quinou máličko. Maso - to jo, od aférky s železem minimálně jednou týdně hovězí, ale když je šance, tak i víckrát. Mám ráda svoji domácí granolu (kterou sladím medem, čistě proto, že med mi k ní víc sedí), při pomalý snídani různý kaše (oblíbený mám ty od Nominalu, protože se vyrábí ve Vídni /té naší/, takže prakticky za barákem). Ovoce je velice často na pořadu dne 2x. Zelenina 2 - 3x (ale někdy třeba jen 1x, zas nejsem bohyně, jasný?). Taky poctivě plním "zákeřnou" kostku z potravinové pyramidy. Dá se říct, že každý den si dám kousek čokolády nebo něčeho podobnýho /a je to venku/.

 

Jak vyhledávám kvalitní potraviny?

 

K tomuto bych ráda řekla, že v ČR si nekoupíte potravinu, která by vám měla cíleně poničit zdraví. Řídíme se pravidly EU. Ty striktně určují, které látky/suroviny/konzervanty se používat mohou a které ne. Ano, kvalita všech potravin (zejména potravin z řetězců) není stejná, ale zde se můžeme hádat, kdo za to může. Zda spotřebitel žádající co nejnižší cenu (všichni nejsou tak uvědomělý, aby věděli, že se vyplatí koupit dražší potravinu nebo na to zkrátka nemají) nebo prodejce s cílem zalíbit se spotřebiteli a zvýšit prodej výrobků. Byla dřív slepice nebo kuře? Radila bych proto použít selský rozum. Co nejjednodušší složení = co nejmenší šance něco p*****, vybrat špatně. Když to vezmeme od spodku - přílohy - na bramborách, těstovinách, rýži, pohance, kuskusu, bulguru asi není moc co zkazit. Na pečivu už ano. V první řadě doporučuji chodit do místních malých pekáren. V supermarketu se podívat mezi nerozpíkané pečivo (když se mrknete na složení chleba z malé pekárny a rozpíkaného pečiva, u druhého vás překvapí pěkných pár řádků surovin, "aby se to nezkazilo a dalo rozpíct". Ano, jsou to legislativou povolené suroviny a neublíží nám, ale proč? Proč tam musí být, když to jde i bez nich? Abychom měli "čerstvoučké" pečivo 24/7 /a zde si sáhněte do svědomí, kdy chodíte nakupovat pečivo/)). Snídaňové cereálie - sypané jsou ok. Zapékané už mají opět více přídatných látek (když nemluvím o tom cukru). Proč si muesli nevyrobit doma? Hotový je raz dva. Dále ovoce a zelenina - co nejvíce lokální a sezónní. Tzn. ze zahrádky, případně si zavařit. Nebo z místních trhů, v supermarketech pak z ČR (uvádí se na cedulkách s cenou). Asi chápete, že jahody, maliny a borůvky v únoru sice lahodí oku na instagramové fotce, ale buď urazily tisíce kilometrů nebo jsou "naimpregnovaný" něčím, co taky jíst nemusíte. Maso - od řezníka nebo babiček a dědečků. Vysokoprocentní šunky. /Nebudu vám kecat, maso taky kupuju v supermarketu, protože peníze a čas. Ale vážně pracuju na tom, aby to bylo jinak./ Ryby - ideál asi ze sádek, ale chápu, že to není na každý týden. Konzervovaná ryba taky ryba a např. Rio Mare asi ok na pomazánku třeba. Nebo si nějakou běžte chytit! :)  Mléko - asi nemám nic proti tomu z obchodu (čerstvému) a když vím zdroj, tak ani proti tomu "farmářskému". Jogurty - bílý, zrající v tanku nebo i v kelímku - např. Hollandiu nebo i ty řetězcový edice (když mrknete na složení, obyčejný bílý jogurt je fakt jen mlíko a mléčná kultura. Jestli je tam něco jinýho, nebrat). Doma si do toho dejte marmeládu, oříšky a semínka. Nekupovat nízkotučný varianty jogurtů. Výjimka je skyr a řecký jogurt od Milka, tam to nedosypávají škrobem. U sýrů je to podobně jako u jogurtů - co nejméně přísad. Ostatně když mrknete na eidam, zjistíte, je tam... skoro nic. Light varianty sýrů jsou ok. Luštěniny - podobně jako přílohy. Tohle jsou pro mě asi nejdůležitější potraviny. Napadá vás ještě nějaká?

 

Nerozebírám čaje, sušenky, čokolády, kečupy, hořčice, bonbóny. To jíme všichni a tam je asi opravdu důležitá ta cena a množství "ingrediencí". Asi chápete že clever čokoláda nebo sušenky za dvě padesát nebudou super. Tyhle potraviny ale netvoří základ našeho jídelníčku, takže je z hlediska rozebírání kvality tady nepovažuji za důležité. Ale jako samozřejmě se do budoucna můžeme na jednotlivý kousky mrknout!

 

Otevřeně říkám, že tyhle moudra nemám z žádný studie. Jsou to znalosti ze školy a z toho, jak výživu vnímám. 

 

Dobrou chuť k vašemu dalšímu jídlu!

 

Kejsí

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

August 8, 2018

Please reload