Mysli na zdraví!

June 9, 2017

 

„A co ty vlastně snídáš? Určitě jen nějaké müsli (když ten člověk ví, řekne i kaši s mlíkem), že jo?“ Tuhle,  v podstatě řečnickou, otázku slýchávám docela často. Čím dál častěji. Jo, je pravda, že moje snídaně tvoří z 80 – 90 % různé kaše, vločky, müsli nebo jejich domácí verze - granoly. Snídám je tak často jednoduše proto, že je mám ráda. Přidám si tam to, co mám zrovna po ruce a mám tak většinou, pro mě osobně, super snídani. A sladkou, mňam.

 

Kecy v kleci, takže teď k tomu hlavnímu. K těm slavným snídaňovým cereáliím, müsli aka zrním pro slepice (ať i ti kluci ví, o co tady gou). Není krabička s cereáliemi, jako krabička s cereáliemi, a proto je dobrý o nich vědět něco víc.

 

Už v příspěvku o přidaném cukru, jsem rozdělila tyhle müsli zázraky do skupin. Ráda bych tohle téma rozšířila a objasnila, a to proto, když už byste se rozhodli těmahle  müsli věcma plnit vaše žaludky, tak abyste se mezi těma krabičkama a pytlíkama aspoň trochu orientovali. Odkud jen začít? Asi od malý Kejsí, která baštila svoje první cereální výrobky tak od desíti let. A že si na nich ujížděla. Donutila mamku, aby na tyhlety cerální zázraky nakoupila i skleněný dózy, aby ty mňamky neokoraly. A jaký že druhy to baštila? Čokoládový kuličky, který kolem cereálií možná jen prošly, za to v cukru se vykoupaly na sto let dopředu, Ferda mravenec (to si nevymejšlím, ty fakt byly!) jí moc nejely, protože nebyly tak čoko jako pravej a nefalšovanej Nesquick! No a ty skořicový čtverečky – počkej si na název – ty taky nejedla, tam jí nechutnala ta skořice. JO! Cini Minis od Nestlé! :D Tak ty jedla její ségra. No, a kdyby je aspoň baštila s mlíkem, jak je to namalovaný na obrázku krabičky, ona je Kejsí baštila i jen tak u telky. Bez mlíka. A proč? Protože je tom řádná dávka cukříku, která lidem prostě chutná. Kdyby si je daly tak 2x týdně a pak šly běhat, proč ne. Ale když se baští každý den, pomalu místo svačiny, tak to dobrý prostě není. Moc energie, nic moc živin, málo pohybu u telky. Tyhle děcký, sladký „pseudo“ cereálie moc neberte a neberte je ani pro ty děti. Anebo berte, ale hýbejte se! Když se na tuhle moji životní éru podívám zpětně, říkám si, proč jsem si tohle, majgat dělala.

 

Krasojízda pokračuje druhým stupněm základky a střední, kdy máte nutkání furt řešit, co máte na sobě, že už je vám to zase malý a tak. Tak začnete mamku nutit, ať kupuje ty „mysli“ a né ty prkotiny pro děcka (protože na „mysli“ je na namalovaná štíhlá paní nebo silueta štíhlé paní a Kejsí už ten myšák ze žlutý krabičky nebral). Jo, dobrej marketing zkrátka dobrej marketing a s tím podvědomím si markeťáci hrajou, ani nevíte jak. Tak tedy začala jíst ty dobrý křoupavý čokoládový, malinový, borůvkový a já nevím jaký „mysli“, co se tváří jako moc zdravá snídaně. A kde je problém? Zase v tom cukru. Tyhle křoupavý dobroty, jsou totiž křoupavý díky tomu medu nebo cukru/sirupu, kterým jsou slepený. Takže nevylepšila ten přidanej cukr, ale aspoň jsme vytunila vlákninu, nějaký oříšek a sem tam ovoce (když nemáme ty čoko). Když vím, že půjdu na nějaký trek, na kolo, běhat, prostě se hýbat a nebudu sedět ve škole nebo v kanclu, tak si je s tím mlíkem nebo jogurtem klidně dám.

 

Na vejšce začíná frčet asi nejzdravější varianta těhle Kejsiných müsli vychytávek. A to jsou müsli sypané, které tolik nekřoupu (fajn, co si budeme povídat, nekřoupou skoro vůbec). Mají to přímo napsané na přední straně obalu pod oficiálním názvem - to “sypané”. A okýnkem v krabičce vidíte, že se fakt sypou, když s nima zatřesete. Máte tam nějaký oříšky, třeba chia, třeba toto, třeba ono. Žádný medík navíc. Ten si tam dáte třeba až doma (svůj a víte množství). Pomaloučku se začíná objevovat, že tohle sypané müsli si můžu vytvořit doma sama. Koupím ovesný vločky, pšeničný, žitný, takový a makový, přidám si k tomu jaké oříšky a semínka chci, kokos, mák,… a mám prostě různý možnosti, jak si to zrovna dle chuti nakombinuju (jo, je třeba mít v kuchyni místo na tisíc sáčků/dóziček a na co tam jinak ty poličky jsou, že…). Vločky můžu i vařit a udělat si kaši (to ale jako jen když je pohodový ráno a nespěchám do školy). Mlíko/jogurt/tvaroh a nějaký ovoce (u mě nejčastěji jablko, hruška nebo banán) a snídaně je na světě. A když mám někdy chuť, dám si tam marmošku/med/ a tak. Vytvořím si prostě mix a mám takovou super snídani – bílkovinu (mléko), sacharid (vločky a ovoce a marmoška), tuk (semínka, ořechy).

 

Vím, spoustu lidí řekne, že ty „nesladký“ müsli jsou hnusný a kaše už tuplem. Když jsem byla najetá na Nesquika a pak bych si měla dát kaši, tak bych ju asi taky plivala kolem. Proto mým doporučením je, že pokud chcete změnu, udělejte ji postupně. Kupte si sladké müsli, za čas i to sypané a přidejte je do misky ke sladkému a poměr postupně otáčejte ve prospěch sypaného. Když chcete být kreativní a baví vás trávit čas v kuchyni, udělejte si granolu (což je takové domácí müsli s medem a křoupe). A postupně si granolu začněte kombinovat s obyčejnýma vločkama třeba, aby ten přechod sladké/nesladké nebyla tak ostrý. I když jako proč si nepřipravit i sladkou verzi, když půjdu na nějaký výletík, že jo.

 

Vaše Kejsí

 

 

Zdroj:

  1. Zápisky ze studia oboru Nutriční terapeut, LF MU

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

August 8, 2018

Please reload

© by Kateřina Čamková, Mgr.