© by Kateřina Čamková, Mgr. 

K čemu jsou sacharidy ve stravě a proč je zařazovat?

November 16, 2017

 

Pixabay.com

 

Sacharidy aka cukry (jednoduché/rychlé i ty složené/pomalé) patří mezi nejdiskutovanější živiny ve stravě vůbec. Mají v našem jídelníčku místo? Máme konzumovat jen ty složené a ty jednoduché úplně vyřadit? Nebo je máme úplně vynechat a být #sugarfree nebo #lowcarb #keto apod.? Někteří tvrdí, že je třeba je omezovat a jiní tvrdí, že je třeba mít jich ve stravě hóódně. Taky jsou tady takoví /Ahoj Kejsí/, kteří jsou toho názoru, že by jích mělo být ve stravě přiměřeně. Ať už člověk zastává jakýkoli názor, nelze vyvrátit, že sacharidy mají v organismu celou řadu důležitých funkcí.

 

Sacharidy jako zdroj energie

 

Základní funkcí sacharidů je poskytování energie. Z většiny sacharidů, které přijmeme, se stává glukóza. Ta je krví transportována do buněk, kde se z ní různými reakcemi (glykolýza, dýchací cyklus atd.) tvoří energetická molekula ATP (adenosintrifosfát) využívaná v dalších metabolických procesech.

 

Sacharidy jako zásobárna energie

 

V případě, že je glukózy dostatek pro aktuální potřebu, může být uložena do zásobní formy, tzv. glykogenu. Ten je v játrech a ve svalech. V případě, že je nízká hladina glukózy v krvi, může se ze zásobního glykogenu glukóza uvolnit procesem, kterýmu se říká glykolýza. Z jaterního glykogenu se dostane glukóza téměř všude. Ze svalového glykogenu slouží glukóza jen pro sval. V případě, že jsou aktuální potřeby naplněné, glykogenové zásoby naplněné, přebytečná glukóza se ukládá do tukových zásob. 

 

Sacharidy pomáhají udržovat svalovou hmotu

 

V případě hladovění, když není k dispozici glukóza a zásoby glykogenu jsou prázdné, dokáže si organismus vytvořit glukózu z náhradního zdroje - z aminokyselin. A víme, že aminokyseliny jsou základní stavební kameny bílkovin. Jinými slovy, dochází k úbytku svalové hmoty.

 

Sacharidy podporují správné trávení

 

Fakticky! Se sacharidy jíme i vlákninu /ta je v bramborách, rýži, těstovinách, zelenině, ovoci, pečivu, cereáliích, luštěninách,.../, která jednak slouží jako "kartáč" pro střevo a druhak jako zdroj energie pro střevní buňky. Vláknina napomáhá při potížích se zácpou i s průjmem.

 

Ovlivňují správnou funkci srdce + cukrovku (Diabetes mellitus)

 

V případě, že se nebavíme o cukru (jak přidaném, rafinovaném, tak v tom z cukřenky), slouží sacharidy, resp. vláknina, jako prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Vláknina na sebe v trávicím traktu váže žluč, a tak snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi. Vláknina zpomaluje rychlost vstřebávání sacharidů, takže se zpomalí růst hladiny krevního cukru. Glukóza je do krve uvolňována postupně a nehrne se tam ráz na ráz. Takže hraje důležitou roli u cukrovky, kde je ve stravě žádaná. Dá se říct, že se tímto způsobem šetří slinivka (s produkcí inzulinu) a nedochází k rozvoji komplikací (aspoň teda ne k tak rychlému) diabetu.

 

Jsou tedy sacharidy nezbytné?

 

Naše tělo si dokáže vytvořit alternativní zdroje energie z tuku (a případně i z těch bílkovin). On vlastně ten tuk je bohatším zdrojem energie (než glykogen) a prostřednictvím triacylglycerolu je schopen vytvořit ATP. Nicméně tyhle procesy jsou jako "náhradní", když není glukóza. Jenomže např. mozek používá jako normální/optimální zdroj energie právě glukózu. Když by glukóza nebyla, vypadl by mozek /to úplně nechceme, že/. Proto při dlouhodobém hladovění nebo při nízkosacharidové stravě, přepne na náhradní zdroj, ze kterého lze vytvořit ATP. Tím náhradním zdrojem jsou tzv. ketolátky (ty vznikají z tuku). V případě, že mozek jede na ketolátky dlouhou dobu, dostáváme se do stavu ketózy, která není pro organismus úplně standardní. Může se lehce zhoupnout do ketoacidózy, změní se pH organismu a končíte na JIPce. Ketóza je dobrá proto, aby člověk přežil několik týdnů bez potravy. Ne však proto, aby cíleně vynechával a omezoval sacharidy ve stravě. A i když mozek bere energii z ketolátek, stále si vyžaduje určitou část energie z glukózy, kterou mu poskytnou svaly (plus ještě další jiné části tkání). 

 

Sacharidy jsou tedy klíčové pro různé funkce našeho organismu. Jsou zdrojem energie pro běžné fungování těla a jsou primárním zdrojem energie pro mozek. Existují však alternativní cesty tvorby energie, pokud jsou sacharidy ve stravě omezeny.

 

K E J S Í

 

 

 

Zdroje:

[1]   ELIA, M., P. FOLMER, A. SCHLATMANN, A. GOREN a S. AUSTIN. Carbohydrate, fat, and protein metabolism in muscle and in the whole body after mixed meal ingestion. Metabolism: Clinical and Experimental. 1988, 37(6), 542–551. ISSN 0026-0495.

[2]   JENSEN, Jørgen, Per Inge RUSTAD, Anders Jensen KOLNES a Yu-Chiang LAI. The Role of Skeletal Muscle Glycogen Breakdown for Regulation of Insulin Sensitivity by Exercise. Frontiers in Physiology [online]. 2011, 2. ISSN 1664-042X. Dostupné z: doi:10.3389/fphys.2011.00112

[3]   SAPIR, D. G., O. E. OWEN, J. T. CHENG, R. GINSBERG, G. BODEN a W. G. WALKER. The effect of carbohydrates on ammonium and ketoacid excretion during starvation. Journal of Clinical Investigation. 1972, 51(8), 2093–2102. ISSN 0021-9738.

[4]   SUARES, N. C. a A. C. FORD. Systematic review: the effects of fibre in the management of chronic idiopathic constipation. Alimentary Pharmacology & Therapeutics [online]. 2011, 33(8), 895–901. ISSN 1365-2036. Dostupné z: doi:10.1111/j.1365-2036.2011.04602.x

[5]   BARCLAY, Alan W., Peter PETOCZ, Joanna MCMILLAN-PRICE, Victoria M. FLOOD, Tania PRVAN, Paul MITCHELL a Jennie C. BRAND-MILLER. Glycemic index, glycemic load, and chronic disease risk--a meta-analysis of observational studies. The American Journal of Clinical Nutrition. 2008, 87(3), 627–637. ISSN 1938-3207.

[6]   CAHILL, George F. Fuel metabolism in starvation. Annual Review of Nutrition [online]. 2006, 26, 1–22. ISSN 0199-9885. Dostupné z: doi:10.1146/annurev.nutr.26.061505.111258

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

August 8, 2018

Please reload